Moje dojmy | Pierre Esprit Radisson #1
Nové video o Pierre Esprit Radissonovi, Coureur de Bois, objeviteli, dobrodruhovi a obchodníkovi z Nové Francie, který žil v 17. století. Jako chlapec byl zajat a adoptován Irokézy, podařilo se mu ale uprchnout, byl chycen a krutě mučen, ale přežil a žil mezi Irokézy delší čas, dokonce se účastnil jejich válečných výprav. Jeho zápisky jsou syrové a ukazují nepopsatelnou brutalitu severovýchodních lesů, kde lidský život měl jenom malou hodnotu a kde vládlo právo silnějšího. Radisson se setkal s mnoha kmeny, Irokézy, Hurony, Naskapii, Nippisingy, Odžibweji, Ottawy, Kríji a dokonce jako asi první Evropan i se Siouxy (Dakoty). Na jeho popud byla založena Hudsons Bay company.
introspektik, mystik a systematický myslitel. Také křesťanský konvertita, amatérský teolog a filosof, bloger, vloger a umělec. Vystudoval odbornou matematiku na Masarykově universitě v Brně. Pracuje na pomezí teologie, filosofie, psychologie, matematiky a historie. Integruje hluboké vhledy s jasnou logikou.
Zabývá se především zkoumáním podstaty vědomí a duchovní transformací, která proniká až k podstatě člověka. Pomáhá otevírat lidem cestu k hlubšímu porozumění reality skrze introspekci a duchovní vhled — pomáhá překračovat zjednodušené představy a objevovat souvislosti, které přináší skutečný smysl.
Ve volném čase se věnuje historii obchodu s kožešinami v Severní America a fur-trade reenactingu.
Článek líčí fascinující svět coureurs de bois – mladých francouzských obchodníků, kteří v 17. století opustili civilizaci Nové Francie a vydali se hluboko do indiánské země, kde žili na pomezí dvou světů. Popisuje jejich svobodný, divoký a dobrodružný životní styl, kulturní přizpůsobení, význam pro obchod s kožešinami i střet s autoritami, které se snažily tento neformální fenomén potlačit či regulovat.
Horalé a trapeři nebyli zakladateli obchodu s kožešinami, ale spíše dědici dlouhé tradice. Jeho kořeny sahají do Nové Francie 17. a 18. století, k době coureurs de bois a voyageurs, kdy vztahy mezi Evropany a Indiány stály na obchodu, diplomacii a vzájemném respektu. Toto málo známé období zásadně boří černobílé představy o raných kontaktech bělochů a indiánů.
Ve videu se věnuji jedinečné knize Vzpomínky bílého Vraního indiána, kterou jsem přeložil a vydal. Nabízím svůj pohled na dílo, které přibližuje každodenní život Vraních indiánů očima bělocha adoptovaného do jejich kmene.
Mýtus „ušlechtilého divocha“, formovaný od Rousseaua přes romantismus (převzatý i Marxem a popularizovaný Karlem Mayem) a ekologická hnutí líčí domorodce jako duchovní a harmonické bytosti, žijící v souladu s přírodou. Tvrdé důkazy však říkají opak: časté mezikmenové války, mučení, otroctví, plýtvání a další kruté praktiky zpochybňují představu vrozené mírumilovnosti či „ekologičnosti“. Závěr zdůrazňuje vyvarování se extrémů: civilizace není čisté dobro a „přírodní národy“ nejsou ideál—lidé všech kultur v sobě nesou dobro i zlo.