Příspěvek zkoumá intelektuální kličky a kognitivní disonanci v postojích předního českého skeptika, který se vysmívá „blátivému myšlení“ druhých, zatímco sám opomíjí hlubší introspekci. Text odkrývá, jak se z vědeckého skepticismu stává forma materiálního náboženství, které kvůli absenci spirituální reflexe nakonec upadá do pasti egocentrismu.

Na první pohled jsou protiklady protikladné, ovšem když celý problém podrobíme důkladné logické analýze, výsledek bude překvapující.

Článek zkoumá rozdíl mezi pouhým „mít názor“ a skutečným myšlením a upozorňuje na to, že většina lidí tyto dva koncepty zaměňuje. Skutečné myšlení je totiž vzácnou schopností, která vyžaduje kritickou analýzu názorů a reflexi vlastních mentálních modelů a takovou schopnost má jen velmi malé procento populace.

Oddělenost a neoddělitelnost jsou dvě zdánlivě protikladné perspektivy reality. Zatímco esoterika zdůrazňuje absolutní jednotu, běžné vnímání světa je postavené na oddělenosti věcí a bytostí. Pravda však spočívá v jejich syntéze – realita je plně oddělená i plně propojená zároveň.